Co jsme stihli
V rámci výuky jdeme vždy dál, než nám velí kniha. Protože chceme. Teda - já víc, ale obvykle synka strhnu :)
Knihy máme ze školy, ale ty nám nestačí. Ještě si koupíme jiné, které nám víc vyhovují, v knihkupectví. A další si půjčujeme v knihovně. Vybíráme si z každé, co se nám chce. I z pracovních sešitů. A vyrábíme si i vlastní sešity a pomůcky. A hlavně zmíněné lapbooky.
V rámci Vlastivědy jsme podnikli hodně výletů. Jmenovala bych:
Hrady a zámky: Švihov, Nebílovy, Hořovice, Točník, Žebrák, Karlštejn dokonce 2x, abychom viděli i Kapli sv. kříže i komnaty, dále Krasíkov, Manětín, Radyně...
Když jsme se učili o krajích ČR:
Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Třebíč, Náměšť n.Oslavou, Brno, Plasy klášter několikrát, Dukovany, Žatec, Louny, Cheb, Náchod, Hronov... přirozeně jsme všude ze všeho vytěžili co nejvíc. Ochutnali jsme prameny, navštívili muzea, všechno prolezli a prozkoumali, absolvovali prohlídku Dukovan, prolezli sruby a ŘOPíky...prostě co se kde dalo, to jsme viděli. Dlouze jsme si o tom pak vyprávěli, říkali si, co se nám líbilo a co ne. Hodnotili jsme práci průvodců, vybavenost muzeí, upravenost okolí. Všechno považujeme za smysluplné a stále se učíme. Oba.
V rámci Přírodovědy jsme chodili hodně ven. Studovali jsme přírodu ve všech proměnách. Zasívali, zasazovali, zalívali, obdělávali. Pořídili jsme si pořádnou lupu na studium brouků a jiné havěti, zkoušeli jsme, co je těžší, zda písek či hlína, namáčeli jsme listy, zda se ponoří nebo zůstanou na hladině.
V rámci ČJ jsme např.:
Objevovali ve svém okolí vyjmenovaná slova. Zkoušeli pojmenovat věci denní potřeby tak, aby se z nich stala slova příbuzná. Hráli "Kdo, kdy, co dělal, s kým, proč a jak", četli jsme Poseroutku.
Již v první třídě jsme zavedli dobrý zvyk - DENÍČEK - denně 5 vět. Píšeme pořád dál.