Lekce
Dnes jsem od kamarádky dostala LEKCI. Je samoživitelka se 3 dětmi, z nichž jedno je již samostatné, druhé dospělé, ale stále studující a třetí ve 4. třídě. Kamarádka se mě zeptala, kde studujeme domácí školu. Odpověděla jsem, že doma :) Ptala se na školu, neboť tu "naši" kmenovou, kam chodí její nejmladší dítě, jsme opustili. Tak jsem jí to pověděla, s tím, že nám nevyhovoval proces přezkoušení a celkově fakt, že dítě musí mít určitý objem znalostí v určitou dobu bez ohledu na to, zda na to je nebo není připraveno . A že tam dítě tráví moc času zbytečně. A že škola podle mého názoru není pro kluky :). Pokusím se nyní citovat:
"No, nemůže každý učit dítě doma. Musím chodit do práce, platit půjčku a odpoledne ještě dělat s dítětem domácí úkoly! Jasněže by se dítěti líbilo, vstávat v devět a učit se 2-3 hodiny denně! Ale já musím pracovat, ty máš partnera a druhý příjem, já jen jeden. Já si tohle nemůžu dovolit. A jiné školy, jako Walfsdorská atd. jsou placené a dítě tam musí taky dojíždět, na to já nemám peníze!"
Zůstala jsem jen tiše zírat, neschopna odpovědi. Protože neumím okamžitě oponovat, když se do mě někdo takhle pustí. Až během odpoledne a cesty na kole s mým synkem se mi to rozleželo v hlavě. A odpovědi se vyrojily samy od sebe. Jelikož se nechci hádat s kamarádkou a už vůbec jí nechci vnucovat svůj názor a vyvracet jí ten její, chci se jen podělit s vámi, kdo bojujete se stejnými názory ostatních.
KDYBYCH OPRAVDU CHTĚLA VZDĚLÁVAT SVÉ DÍTĚ SAMA, CESTU SI NAJDU. Prostě proto, že to chci. Klidně budu chodit na noční a přes den budu vzdělávat dítě (ono to nezabere moc času a na spánek a další činnosti ho zbude dostatek). Půjdu do extrému, když to CHCI. Nebudu hledat důvody, proč to nejde.
