Kde najdu kamarády, když nechodím do školy?
Další otázka, kterou řešíme, kdykoliv se někde "prořekneme", že syn nechodí do školy.
PANEBOŽE, KDE SI NAJDE CHUDÁK KAMARÁDY?
No, kupodivu lze kamarády najít i jinde. Například NA HŘIŠTI.
V dnešní době internetové, době sociálních sítí a her, lze najít kamarády i NA SÍTI.
Při společném hraní WOT například (World of tanks, pro neználky :D), kdy se domlouvají, společně útočí a vyhrávají.
Nebo třeba - světe div se - V KNIHOVNĚ. Pošlu takhle syna vrátit moje knížky do knihovny a on mi zpátky přitáhne KAMARÁDA. "Mami, to je Péťa. Je o rok mladší než já, sbírá taky kartičky Pokémonů a byl v knihovně s mamkou a taky se tam nudil," informuje mě synek, "tak my si budeme na zahradě hrát."
Další možnost nalezení kamaráda mimo školu je KROUŽEK. Děti spojuje stejný zájem, jsou tam dobrovolně, navázat kamarádství není žádný problém.
V neposlední řadě se kamarádi dobře nacházejí při různých aktivitách. Pro nás je to třeba setkávání domoškoláků na různých akcích po celé republice nebo třeba vzájemné navštěvování a společná výuka podle hesla "ten umí to a ten zas tohle".
Domoškolní dítě je totiž většinou úplně pohodové, není to mimozemšťan. Nemá strach navazovat kontakty. Někdy trochu řeší, zda tykat či vykat, ale co, v Americe a Anglii je to jedno :) a tak se rozhodne podle toho, jak se mu dotyčná osoba zamlouvá. Když bylo mému synkovi 7, v obchodě oslovil starší paní, mohlo jí být něco přes 60 "Tenhle citron si neber, ten bude strašně kyselej, vem si nějakej zralejší!" Paní se po něm tenkrát podívala jakoby chtěla říct "Co mi tykáš kluku", ale synek ji dokonale odzbrojil dodatkem "Jsi krásná jako moje babička!" a bylo vidět, jak paní roztála a přehodnotila svůj postoj. Jindy zase vykal chlapci ani ne 15-letému, protože byl prostě "velký". Naučil mě, že to není tak důležité, jak nám říkali.
Domoškolní dítě nemá pocit, že kamarády může najít jedině ve škole. Asi žádné dítě nemá ten pocit. To dospělí jim je vnucují slovy "AŽ PŮJDEŠ DO ŠKOLY, NAJDEŠ SI TAM KAMARÁDY."
Když se rozhodujete pro domácí vzdělávání, bývá otázka nalezení kamarádů asi tou nejožehavější. Tak my jsme příkladem, že je to zbytečná obava.
