PŘEZKOUŠENÍ A KONEC
Tak jsme ukončili 5. třídu ZŠ.
Paní učitelka to s námi zvládla bravurně, je to otevřená duše, přístupná novým trendům a přístupům, kterou však brzdí - jak jsem zmínila v úvodu celého mého blogu - všechny ty RVP a ŠVP. No, třeba se dočká změny, je ještě mladá.
PŘEZKOUŠENÍ
Vlastivěda - pohoda. Synka všechno zajímá a paní učitelka zase chápe, že není třeba biflovat to, co si najdeme v mapách. A že podstatné je vědět, kde to máme hledat a nečučet do mapy půl hodiny, což by vypovídalo jen o tom, že nevíme...
Přírodověda - stejná paní učitelka. Empatická, vstřícná, chápavá. Dala synovi prostor k vyjádření a on ji zahrnul svými poznatky.
Tělocvik - velmi milý a mladý pan učitel, který "jede" tělocvik postaru (výmyk, stojky...), ale chápe, že ne každý má k tomuto druhu pohybu láskyplný vztah.
Angličtina a čeština - "naše" třídní učitelka si může psát velké písmeno, protože je úžasná. Dala nám důvěru, synovi dala testy a odešla učit. Mohla jsem mu vše nadiktovat, ale proč bych to dělala? Abych obelhala ostatní i sebe? K čemu? Na známce nestavíme, podstatná pro nás je spravedlnost a čest. Synek vyplnil sám, já jsem si zatím brouzdala po netu :) Na nic se neptal, prostě psal. Občas se vloudila chybka, jasné. Paní učitelka přišla a testy s ním prošla a - POZOR - dala mu šanci své chyby najít a napravit. V tom spatřujeme já i syn největší pokrok ve školství - poučit se z chyb, ne dítě za ně trestat špatnou známkou.
Matematika - zde jsme důvěru od paní učitelky nedostali. Syna posadila na druhou stranu sborovny (v té probíhalo přezkoušení) a navíc přivolala asistentku, která si sedla do třetího rohu s omluvnou poznámkou "Já si tu jen něco napíšu." Prostě bachařku :D /chudinka asistentka z toho byla taky špatná/. Poznamenala jsem, že nám to nevadí, že chápeme, že kdo nevěří sobě, nevěří ani ostatním. Synek neznervózněl. Umí pracovat sám. Obracel se na mě pouze tehdy, když nerozuměl zadání, které mu paní učitelka nějak zapomněla vysvětlit. Vstala jsem, vysvětlila jsem mu a zase jsem odešla na své místo. Na to, že zpracovával učivo za půl roku, myslím obstál. Ale dělal chyby v počtech, které mu nebyly dovoleny najít a opravit, ale byly započteny do mínusu. K zamyšlení přispěla paní učitelka větou "No jo, vy vlastně přecházíte na tu LEHČÍ školu!", načež jsem se musela zeptat, z čeho soudí, že ta škola bude lehčí? Prý všechny ALTERNATIVNÍ školy jsou LEHČÍ! Ačkoliv jsem si řekla, že to nebudu komentovat, ještě jsem ji vyvedla z omylu, že na žádnou alternativní školu nepřecházíme, ale nemyslím si, že by ji to nějak zaujalo :). Na závěr chtěla paní učitelka, aby synek načrtl krychli. Jelikož jsme to nedělali nijak vědecky, protože to nepovažuji za přínosné, ale jen "od ruky", nebyla paní učitelka spokojená. Názorně nám předvedla, jak a pod jakými úhly se načrtávají strany od podstavy, že se to NESMÍ dělat podle pravítka a ty úhly se musejí dodržet... syn zíral na papír, kde paní učitelce vznikala důkladně načrtnutá krychle a díkybohu mlčel. Paní učitelka shrnula celé jeho snažení tím, že mu teda dá dvojku, protože dělá chyby a neumí načrtnout tu krychli a celé představení přezkoušení korunovala slovy "NA TO, ŽE SE UČÍTE DOMA, JE TO CELKEM DOBRÉ". :D :D :D :D :D
Velká škoda, že nemůžeme i my hodnotit ji...