Šestka - druhé pololetí
Píše se březen 2019. Jsme za polovinou 6. třídy.
SYNKOVY POZNATKY
Baví nás dějepis, konkrétně nyní starověk. Díváme se na spoustu a spoustu krásných videí, hledáme na internetu zajímavosti, zabýváme se hlouběji bitvami na území Mezopotámie, Persie, Egypta, konkrétně Alexandrem Makedonským... a plynule se blížíme k Césarovi. Co si budeme nalhávat, dějiny píší vítězové.
Předměty probíráme v jednom celku. Takže naše výuka probíhá zhruba takto:
- Pondělí - M, Čj, AJ - UPEVŇOVÁNÍ (=žádná nová látka), tzn.cvičení na internetu, v pracovním sešitě a podobně.
- Úterý - M, ČJ, AJ - nová látka v jednom předmětu, ostatní upevňujeme, pak DĚJEPIS
- Středa, čtvrtek a pátek totéž.
Jasněže se nám tam vejdou i ostatní předměty!
Pracovky? Tělocvik? Jasně, s taťkou řežeme dřevo do kotle, brousíme starou skříňku, kterou budeme natírat, přikládáme uhlím, připravujeme skleník a záhony (makačka!), brousíme mamce disky na kolech, uklízíme sklep, lezeme s vysavačem po výškách za pavučinami, balancujeme na žebříku a plazíme se pod schody, je to spousta dřepů a výskoků a procvičování všech svalů na těle (uf, že jich teda máme, když bolí, dají se spočítat :D). A taky máme nový běhací pás, kde trénujeme kondičku. Chodíme plavat a už se těším na kolo, mamka si koupila nové, to bude výletů za poznáním, jupí! Objevíme novou studánku, budeme zkoumat louku mikroskopem, vezmeme mikroskop na výlet k rybníku, do lesa, na pole.... S mamkou jsem se naučil šít na stroji, uplést košík, zaseli jsme semínka všeho možného a starám se o ně /bože, to je zodpovědnost!/...
Občanská nauka? Jasně! Chodím s mamkou na úřady zařizovat nejrůznější věci, učím se s ní jednat s nejrůznějšími lidmi. Účastnil jsem se svatby svého brášky a snažil jsem se pochopit, proč se ženil. Mamka mi to vysvětlovala ze stránky morální, společenské i osobní. Princip jsem pochopil, ale ženit se tedy zatím nechci :D
Díky mamčinu "zaměstnání" taky dobře chápu pojem smrti, odcházení, společného žití se starší generací, chápu pojmy jako vzájemná tolerance, kompromis, starost o druhé. Pomáhal jsem jí s péčí o mou prababičku a mou babičku, které jsme dochovali doma. Viděl jsem je odcházet a vím, že smrt je nedílnou součástí života a chápu, jak moc je důležité, nesvěřit blízkého člověka do "péče" nemocnice, když odchází, ale vyprovodit ho. Byl to pro mě velký zážitek, hluboký, ale nikoliv děsivý, díky mamce, která mě vším citlivě prováděla a vysvětlovala jednotlivé etapy života. To je ta největší občanská nauka - život sám.
A TEĎ ZASE JÁ :)
Přírodopis máme probraný, fyziku také. Momentálně se věnujeme dějepisu. Probírání v jednom celku zaručí, že dítěti neunikají souvislosti a nemusí se ke všemu neustále vracet. Což by nastalo, kdybychom probírali denně předmětů víc. Takže až dobereme dějepis, přijde na řadu zeměpis. Ten ale v podstatě bereme zčásti s dějepisem, protože když už bereme např.Mezopotámii, tak taky probereme, co za státy je tam dnes, co produkují, zda jdou ve stopách svých předků, kolik tam žije lidí, uděláme rozdíl oproti starověku a vyjádříme procenty (matika)...není to ale zeměpis 6., nýbrž až příštích tříd. Což nám ale nevadí, zeměpis 6.třídy si probereme taky, jen později, asi až před prázdninami. Nebo taky za rok....RVP nám tu možnost dává.
Opakujeme látku tak dlouho, až se skutečně dostane pod kůži, takže nám pak připadá, že to známe odjakživa a že se nemůže stát, abychom ve zkoušce z té dané látky neobstáli. Neskutečná výhoda. Znovu děkuji Vesmíru za tuto možnost.
